Ženy v e-commerce: Eva Čejková

Již v mladém věku založila vlastní podnikání

„Když se bude při akvizici vyjednávat o pozicích, jako zakladatelka jste ta, která vše vymyslela a dostala do dnešní fáze. Na to nezapomínejte,“ říká Eva, která při akvizici čerpala především z praxe: „Kolegové házeli různými zkratkami, od KPI přes OKR až někam dál. Nebála jsem se zeptat, když jsem něčemu nerozuměla. Z toho, jak mluvím, poznali, že nemusím znát zkratky, ale moc dobře vím, jak to chodí v praxi, jak to celé rozhýbat a směrovat vpřed. Nebála jsem se skočit do řeči a říct zkušenost, ale i vážit každé slovo.” 

O Evě Čejkové už se psalo v souvislosti s Ženy s.r.o., jejími lifestylovými pořady na Primě a během pandemie o exitu její další firmy Heurece. Do Testuj.to, recenzního pluginu pro e-commerce, vstoupil největší cenový srovnávač jako do svého vůbec prvního startupu. Jedinečnou success story si zakladatelka nestihla užít –⁠ jedním dechem jednala s právníky Rockaway i vlastními rozvodovými advokáty. Cash flow se vyčerpalo a Eva hrála vabank. „Já říkala Tomáši Bravermanovi z Heureky, že nemám chuť být CEO. Že má devíza je lítat napříč trhem, navazovat kontakty, přednášet a vnímat potřeby zákazníků a uživatelů. On se smál, že přesně tohle je má role jako CEO. Dnes jsem za to ráda, po rozvodu jsem měla pocit, že takovou roli neustojím. Dal mi vítr do plachet.”

„Koule a míru rizika, kterou jsem ochotná přijmout, mám po tátovi.“

Co vás bavilo jako malou?

„Jsem nejstarší ze tří sourozenců a neplánovaná – to poslouchám dodnes, jak jsem tátovi pokazila fotbalovou kariéru. Bylo mi sedm, když se cinkalo klíčema. Pamatuju si tu euforii devadesátek – člověk vymění staré obnošené hadry po tetičkách za nové, v roce 1991 letí poprvé do zahraničí. Taťka začal podnikat ve velkém, obnovil rodinnou řeznickou tradici. To mě formovalo asi nejvíc. Líbila se mi ta jeho svoboda, že buduje něco svého, že nás mohl vzít na dovolenou, měli jsme auta. Vnímala jsem na malém městě sociální rozdíly. 

„Naši nám na druhou stranu uměli srazit hřebínek, v tom byli úžasní. Peníze jsme měli, ale nám dětem žádné nedávali. Moc nás s nimi nenaučili pracovat. Postřehla jsem, že v dospělosti se to na našich podnikáních projevilo. Každou sobotu jsem musela stát za pultem, vybalovat salámy z lednice, pak je krájet na nářezáku a hlídat hlavně prsty. Chodila jsem na směnu i 24. prosince. Teprve pak jsem mohla do kina. Syna vedu jinak, za pomoc u mě ve firmě má malou hodinovku 40 korun. Když pomáhá dědovi v řeznictví, taky si řekne o plat. Doma pomáhá a stará se o své věci samozřejmě bezúplatně. To mamka byla původem učitelka mateřské školky, a tak nám doma dělala skvělé zázemí, byla hodně empatická. To je to, co jsme si se sourozenci do podnikání vzali od ní.”

Celý rozhovor naleznete v knize Ženy v e-commerce: