Ženy v ecommerce: Lucia Šicková

V dětství hrála na klavír, na což nevzpomíná s největším nadšením, odnesla si ale důležitý poznatek: lekce dokončila a završila recitálem, je tedy člověkem, který dokončuje. S takovou sebeidentifikací se pak daleko lépe budují firmy, kterých má Lucia se svým manželem za 17 let soužití na kontě několik – tou poslední a nejznámější je Pixel Federation. Místo pro všechny weirdos, misfits, nadšence do her a technologií dokázali sjednotit živou a nezaměnitelnou firemní kulturu a profesionálně vypracovat do fáze, kdy jim zaměstnance přebírají globální hráči herního průmyslu jako Rovio, Fingersoft či King.

„Vzdělávání by mělo naše lidi stát co nejméně osobního času,” věří Lucia, která je od mala vzdělávání fascinována. O to víc měla vždy touhu vyzvat tradiční vzdělávací systém ke změně a ve vlastní firmě se toho chopila velmi holisticky. Systém Pixelu reflektuje potřeby firmy a zároveň umožňuje jednotlivcům velmi individuálně realizovat jejich růst. 

Co se stane, když se nechci vzdělávat neustále a dám si dejme tomu na půl roku stopku, zajímalo nás v rozhovoru pro knihu Ženy v e-commerce. „Stává se, že někdy zmírníš tempo vertikálního růstu, ale zase chceš víc rozumět kontextu. Pro programátora to znamená třeba zajímat se o grafiku či marketing. V rychlosti učení dáváme míru flexibility. Máme standardy a požadavky, které musíš splnit, aby ses posunula na vyšší pozici. Ale sama jsi zopoovědná, jak rychle ve firmě rosteš a jak se proměňují tvé kompetence.”

„Bavilo mě se učit, ale frustroval mě ten zážitek ze školního systému – hodnocení dobře nebo špatně.”

Když se podíváš zpátky, co všechno se muselo spojit, aby ses dostala k tomu co děláš dnes jako Chief Learning Officer? 

„Od dětství jsem hořela zvědavostí a učení samo o sobě mě bavilo a baví. Jen mě frustroval ten vzdělávací systém. Hodnotil, jestli to vím dobře, dost dobře nebo nedobře. Díky němu ubylo radosti ze vzdělávání a přišel nepokoj: vím to dost dobře, nebo zase přijde facka?”

K téhle rovině se postupně přidala i byznysová, kdy první prací bylo call centrum v Telecomu. Dostala příležitost koordinovat lidi, spoustu se toho naučit a hned to ozkoušet v praxi. Mapovala  vzdělávání a vytvářela tréninkové plány. V herním průmyslu do sebe zapadla její vášeň pro kreativitu a kreativní lidi, a zároveň má systematická výchova, díky které  vytváří systémy, které zároveň respektují unikátnost každého z nás. Herní studio vznikalo před 14 lety, kdy pro tento obor neexistovalo žádné systematické vzdělávání.

„Museli jsme si vytvořit vlastní systém posouvání lidí. Nemít ho, tak dnes byznysově neexistujeme.”

Celý rozhovor naleznete v knize Ženy v e-commerce: