Bulharsko se nachází v jihovýchodní části Evropy a to konkrétně ve východní části Balkánského poloostrova. Zabírá 23% z jeho celkového území.
Bulharsko je jednou z nejstarších evropských zemí, byla založena už v roce 681. Od té doby je jediná, která nezměnila svůj název. Během První Bulharské říše (681–1018) se Bulharsko stalo přímo až velmocí v rámci Balkánu. Tato První Bulharská říše svou rozlohou dosáhla obrovský rozměr nakolik se rozprostírala až ke třem mořím a za vlády cara Simeona Velikého (Simeon I) osídlili skoro celý Balkánský poloostrov. Rozléhala se do částí dnešního Albánie, Maďarska, Slovenska, celé Srbsko a Rumunsko. Byl to tzv. Zlatý věk bulharské říše.
Bohužel po roce 1396 padlo pod Tureckou nadvládu, patřilo Osmanské říše a to velmi dlouhých až 500 let. Tehdy byl skoro úplně zničen bulharský národ, Bulhaři byli vystaveni náboženské, politické, hospodářské a právní diskriminaci, byla odstraněna aristokracie, bulharská kultura byla zničena a vzdělaní duchovní utíkali do jiných křesťanských zemí. Bulharsko neexistovalo dlouhých 500 let, přesto v 18. století se začalo období hospodářského a kulturního rozvoje – jde o bulharské oživení, které inicioval Paisiy Hilendarski psaním slovansko-bulharských dějin v roce 1762. Ten vnikl stále žijícímu bulharskému národu znovu hrdost v jejich historii a jeho kniha se dodnes bere jako jediné psané dějiny Bulharska. A tak se pomalu po roce 1878 staví na nohy současné Bulharsko s dnešní podobou. Bohužel, v mentalitě lidí je do dnešního dne cítit vliv turecké nadvlády.
Bulharsko jako parlamentní republika vzniklo v roce 1991. Čili je podobně staré jak Česká republika. Avšak kvůli špatné politické a ekonomické situaci v letech 1990–2004opustilo zemi téměř 1,2 milionu Bulharů a vycestovali za prací. Tento trend pokračuje, každoročně emigruje kolem 27 000 mladých lidí a během desetiletí po globální finanční krizi v roce 2008 opustilo zemi 300 000 lidí do 30 let. Kombinace emigrace s vnitřními politickými, sociálními a ekonomickými krizemi vede Bulharsko k akutní demografické krizi. Bulharsko je jedním z posledních míst na světě podle porodnosti a na třetím místě na světě podle úmrtnosti, což předurčuje rychlý pokles populace a samozřejmě toto znovu neprospívá Bulharské ekonomice.
Zajímavostí je, že v 80. letech se Bulharsko stalo jednou z prvních zemí, která vyráběla počítače na hromadné použití. Země již vyrábí všechny druhy špičkových technologií od spotřební elektroniky až po vesmírné vybavení.
V posledních letech dosáhla země silný hospodářský růst a nadále zůstává s nejnižšími mzdami a příjmy, nejnižším HDP na obyvatele (přibližně 175 000 korun) a nejnižší produktivitou práce (47,1% v průměru pro EÚ 100%) v Evropské unii. Nejvíce ekonomiku v Bulharsku táhne pochipitelně turismus. V létě mořské letoviska, no mají i velmi dobře rozvinutou zimní sezonu díky krásným horám Staré planiny, která se rozprostírá středem Bulharska od západ až na východ země a má délku 530 km, najdeme v ní krásné zimní střediska na vynikající úrovni.
Ve hodně věcech však zaostávají oproti nám a to hlavně v inovacích a v infrastruktuře, i když mají hotovou dálnici od hlavního města Sofie na západě až popřímořské město Burgas na východě země. Nejdůležitějšími sektory hospodářství Bulharska v roce 2018 byly průmysl (23,1%), velkoobchod a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby (22,6%) a veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotnictví a sociální pomoc (14,1%) .
Od 1.1.2007 je členským státem Evropské unie. Obchod v rámci EU představuje 69% vývozu Bulharska (do Německa směřuje 15%, Itálie 9% a Rumunska 9% vývozu). V rámci obchodu se zeměmi mimo EU se 8% vyváží do Turecka a 3% do Číny. Pokud jde o dovoz, 64% pochází z členských států EU (Německa 12%, Itálie 8% a Rumunska 7%), zatímco ze zemí mimo EU 10% dovozu pochází z Ruska a 6% z Turecka. Bulharsko používá menu LEV (BGN) a poté, co byl určen přesný směnný kurz mezi markou a eurem, navázal se lev na euro ve stejném poměru jako německá marka, a to v poměru 1 EUR = 1,95583 BGN, čili mají pevný kurz k euru. Od 1. ledna 2019 je minimální hrubá mzda v Bulharsku 560 BGN, tedy přibližně 7 600 CZK (286 €). Do dnes se průměrná měsíční mzda pohybuje zhruba na hranici 600 BGN (zhruba 8 170 CZK) v nejbohatších regionech kolem hlavního města Sofie okolo 1000 leva (cca 13 600 CZK).
Země má strategickou geografickou polohu, liberalizovaný přístup na trhy s více než 560 miliony uživatelů a nejnižší daň z příjmu právnických osob v EU na úrovni 10%. Umožňuje nulovou procentní daň ze zisku při investicích do obcí s vysokou nezaměstnaností, jakož i zvýšené odpisy (až do 50%) pro investice do nových strojů, výrobních zařízení a vybavení; počítačů, periferních zařízení a softwaru. Na území Bulharska existuje možnost použít daňový úvěr v rámci zvláštního postupu na účtování DPH, na dovoz pro realizaci investičních projektů přesahujících 10 milionů BGN. Bulharsko má nejnižší daňové zatížení pro domácnosti a podniky v celé Evropské unii.
Bulharská republika je známá tím, že je jedním z nejlepších výrobců jogurtů a mléčných výrobků, výrobků z olejnatých růží, vín a rakije. Symbolem země je růže.
DACH region je znám vysokou bonitou zákazníků, ale nedůvěrou vůči střední a východní Evropě. Proto je obzvláště důležité nabízet top kvalitu služeb a nezapomínat přitom na udržitelnost, ochranu osobních údajů či na marketplace Amazon.
Co musí udělat firma, aby byla i v zahraničí dlouhodobě úspěšná? To byla hlavní otázka v živém rozhovoru na portálu MladyPodnikatel.cz. Zajímavé odpovědi na otázky zakladatele portálu Jirka Rosteckého přinesli Tomáš Vrtík z Expandeco a Peter Árva, který rozjížděl zahraniční logistiku v e-shopu Bibloo.cz. Přečtěte si náš stručný výběr z rozhovoru, který najdete v kompletní podobě na portálu Mladypodnikatel.cz.
Ve spolupráci se společností Mazars jsme připravili přehled novinek v souvislosti se změnami v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) u e-commerce prodeji zboží na dálku v rámci Evropské unie. Uvedené změny jsou platné od 1. 7. 2021.
Na zprávy odpovídáme standardně do 48 hodin.