Erika Eliášová z Erika Fashion: Podnikat v módě byla moje největší chyba

V článku se například dočtete:

01:40 – Info o Erice
03:09 – Erika Fashion v číslech
05:05 – Začátky s podnikáním
11:50 – O různých rozbězích byznysu
14:20 – Jak financovala podnikání
16:10 – Nejhorší rozhodnutí v podnikání - vratky v módě
25:15 – Rady začínajícím podnikatelům
29:35 – Lidé ve firmě a její fungování
34:50 – Expanze do zahraničí
44:05 – Budování a výroba své značky
52:50 – O sociálních sítích

 

Obrat 130 milionů korun, sto tisíc objednávek ročně a čtyřicetičlenný tým - to jsou statistiky Erika Fashion, obchodu s oblečením, který se Erice Eliášové podařilo vybudovat úplně od nuly. Příběh dnes již etablované firmy začal úplnou náhodou. Erika byla původně kadeřnicí, až jednou začala toužit po odchodu do zahraničí. V Česku vše zanechala a odešla do Londýna. „Vydržela jsem tam asi měsíc, vůbec jsem se tam necítila dobře. Zjistila jsem, že se v Česku máme docela dobře, na co však člověk přijde tehdy, když se někam odstěhuje,“ říká Erika.

Vrátila se domů a mimo jiné i s plným kufrem oblečení z Primarku. V té době tato značka ještě nebyla doma dostupná. Oblečení se velmi rychle rozprodalo jen mezi jejími kamarádkami. Tehdy si uvědomila, že existuje velká poptávka po pěkném oblečení. Do Londýna se vrátila ještě několikrát, než začala pokukovat po vlastních dodavatelích. „Udělala jsem si facebookovou stránku a věci jsem začala fotit na sobě a na kamarádkách. Takhle jsem prodávala asi dva roky, pak jsem si otevřela e-shop,“ vzpomíná Erika. Sama si uvědomuje, že měla štěstí na dobu. Dnes by se zřejmě podobný příběh v aktuálních podmínkách neodehrál. „Doba se posunula, všechno je úplně jiné. Dnes je zde však cesta přes sociální sítě, kde si pomocí svého obsahu a zaměření vytvoříš komunitu a poté pro ně vytvoříš produkt. Tímto směrem bych se vydala dnes,“ říká.

Finance stále v pohybu

Erika za celá léta v podnikání nevyužila externí peníze. Všechny prostředky jen okamžitě otáčela, až si vybudovala sklad v hodnotě zhruba 15 milionů korun. „Ani dnes bych externí financování neuvítala. Spíš bych přivítala pomoc ve formě know-how,“ zamýšlí se. Přestože její firma je úspěšná v obchodování s módou, právě tuto oblast považuje za nejhorší rozhodnutí. Pokud by se měla rozhodnout zase, s módou by už nikdy nechtěla podnikat.

„Je to jeden z nejhorších oborů, který si člověk může vybrat. Je těžké se udržet a i konkurence je velká,“ říká s tím, že na trhu je několik gigantů, kteří se svými aktivitami snaží obsadit celý trh. Hýčkají své zákazníky i na úkor vlastních ztrát, to si menší firmy nemohou dovolit a v tomto ohledu jim konkurovat. „Neuznávám růst za každou cenu. Mám v sobě stále ten tradiční model a to ten, že podnikám proto, abych vydělávala a nepůjdu do mínusu jen proto, abych zabrala větší místo na trhu,“ vysvětluje. Erika je známá také tím, že je velmi aktivní i na sociálních sítích. Jen na Instagramu má více než 165 tisíc odběratelů a sama je přesvědčena, že mít sociální sítě je pro každé začínající podnikání nutnost. „Člověk by se tomu minimálně neměl bránit. Pokud tady tato možnost je, je hloupost toho nevyužít,“ říká.

 

Lidé se jí často ptají na to, kde nachází dodavatele do svého obchodu. Erika má pro všechny jen jedinou odpověď - Google. „Je to moje know-how, na které by si nikdo nikdy neměl dovolit sáhnout. Je to přesně věc, kterou by si měl nechat každý dobrý obchodník pro sebe,“ říká. Právě dobrý dodavatel je podle ní ta nejtěžší část cesty v tomto podnikání, kterou by si měl každý vydřít sám.

Nešťastná expanze

Erika Fashion expandovala nejprve na Slovensko a později pokukovala i po dalších trzích, jako je Maďarsko. Z expanze nakonec nebylo nic. Při vstupu na nový trh, kde značku nikdo nezná, je nezbytný kvalitní zákaznický servis v rodném jazyce a velký balík peněz musí skončit v marketingu. „Když jsem před pár měsíci byla v rozhodovacím procesu, zda vstoupit do Maďarska a Rumunska, rozhodla jsem se, že nechci. Nestojí mi to za to. Nejprve bychom se měli stabilizovat doma,“ vysvětluje Erika v rozhovoru pro Expandeco. Od vstupu na maďarský trh odrazuje i vysoká 27procentní daň. „Šílené je i to, že oblečení tam je opravdu levné. I sortiment, který nabízíme my, se tam prodává o dost levněji,“ dodává.

Otázkou samou o sobě je zavedení oblečení pod vlastním brandem. To je podle Eriky pro módní e-shopy vůbec nejtěžší věcí. „Výroba samotného produktu je velmi těžká a drahá. Obdivuji každého, kdo dokáže svůj brand dostat do obludných rozměrů,“ říká s tím, že toto rozhodnutí je velmi rizikové.